S novým rokem jsme opět začali plánovat návštěvu pivovaru. Letos se podařilo díky Svaťovi zajistit prohlídku v přerovském pivovaru Zubr. Po několika odkladech byl vybrán termín v pátek 1.4.2016. Snad to tedy nebude apríl a v pivovaru nás přivítají. Pro cestu jsme, jako již tradičně, zvolili vlak. Skupina A vyrazila z Napajedel ve složení Jirka, Franta a Přema. Aleš totiž nějak nestíhal a měl v plánu přistoupit v Otrokovicích, což se mu ale nakonec nepodařilo. Místo do osobáku vlezl totiž na rychlík a tak se s námi setkal až v Přerově. V Kroměříži se zformovala skupina B, kterou tvořili Lála, Pavel, Viktor, Laďa a Míťa. Přípravený byl i Igor, ten je ale bohužel naposlední chvíli odvolán k plnění rodičovských povinností. V Břestu se ještě přidává druhý Jirka a v dobré náladě míříme ku Přerovu.
Na nástupišti nás už čeká Aleš. Protože máme před začátkem exkurze ještě více než hodinu čas a do pivovaru je to z nádraží kousek, míříme do bufetu na prvním nástupišti na pivko a něco k snědku. Po vstoupení dovnitř se člověk přenese v čase o 30 let zpátky. Ale nekouří se tu, na čepu je Zubr a nějaké to jídlo tu taky mají na výběr. Čas ale utíká, desátá hodina se blíží, takže po dvou pivkách vyrážíme na cestu k pivovaru.
Za chvíli jsme na místě. Docela nás překvapují jeho zrekonstruované budovy a pěkné posezení u vrátnice. Tady chvíli čekáme, než se nás ujme příjemná mladá paní z marketingového oddělení. Úsměv v naší skupině vyvolává rozdáním slušivých potravinářských čepiček. Po chvilce už vyrážíme na očekávanou prohlídku. První zastávkou je samozřejmě varna. Je poměrně nedávno zrekonstruovaná a má nerezové nádoby. Pak se přesouváme do jejího spodního patra, kde máme možnost obhlídnou nádoby i zespodu. Další zastávkou je spilka. Zubr používá klasickou otevřenou spilku, takže na scénu přichází nafasované čepičky. Docela nás překvapuje, jak je místní spilka velká. Má hned několik oddělení s bazény, ve kterých kvasinky usilovně pracují na výrobě našeho oblíbeného nápoje. Naše další kroky vedou do ležáckých sklepů. Průvodkyně se omlouvá, že dnes nebude ochutnávka piva přímo z tanku, ale co se dá dělat. Sklepy jsou taky hodně velké. Ze sklepů míříme na obhlídku balící linky. Je moderně zařízená, až nám připadá, že jsme se ocitli někde v automobilce. Jen na pásech se místo karosérií pohybují plata s plechovkami plnými piva. Podivujeme se, že na plechovkách je logo slovenského pivovaru Steiger. Jak se vzápětí dozvídáme, je pod touto značkou prodávána desítka Zubr. To je ta globalizace.
Z linky už míříme rovnou na ochutnávku s obědem. Máme ji připravenu v prostorách pro firemní oslavy přímo v areálu pivovaru. Pivo teče proudem a po dobrém guláši s chlebem pokračujeme v jeho ochutnávce. Jedná se o nefiltrovaný ležák Zubr, který je stáčený pouze do sudů. Jak utíká čas, musí i někteří z nás mizet domů. Zbytek výpravy pak opouští prostory pivovaru okolo 16 hodiny a míří na nádraží. Cestou dojde ještě k odlovu keše „Přerovský bronx“, která se nachází v nevábné vybydlené čtvrti. Naštěstí se tu už žádní spoluobčané nevyskytovali a tak se nám daří bez potíží nalézt a dojít až na vlak.
Nebývá než poděkovat Svaťovi, který se bohužel nemohl exkurze zúčastnit, za její zařízení. Bylo to příjemné a navíc za bezkonkurenční cenu! Díky všem za účast a zase někdy na exkurzi!
Díky za článek. Hned bych se tam vrátil.
Pěkné počtení, díky Přemo. 🙂
tak teď už vím estli mňa osud zas dotáhne k temu slovenskému záletníkovi, že když si kůpim do lesa Steiger, budu slopat naše Moravské 😀
A to je dobře, ne? 🙂