Letošní start expedice byl stanoven z města Koryčany v hloubi Chřibských lesů. Jak už je u nás zvykem, proběhla mailová smršť ve formě domluvy kdy, kdo a co! A pak už nastal Den D, pátek 19.5.2017 kdy Pavel P. s Lálou vyrazili busem z Kroměříže a ostatní tj. Jirka, Přema, Viktor a Jeňa ze Starého Města. Na točně ve Střílkách už jsme byli všichni spolu v jednom autobuse a ten nabral směr Koryčany.
Na náměstí jsme provedli výsadek a hned lokalizovali hospůdku se zahrádkou, kde jsme chlazeným mokem připili na hezký víkend. Po chvilce klábosení se nás část šla podívat k místnímu židovskému hřbitovu a po návratu se Jeňa rozhodl, že vyrazí směr Vraní lom, místo kde jsme chtěli přespat, napřed. Po různých útrapách – Jeňa zabloudil …, Lála s Viktorem a Jirkou to vzali kolem nádrže …, Přema utekl Pavlovi … jsme na přelomu dne rozdělali oheň na Vraním lomu. Kamarádi, pivečko, špekáčky no prostě pohodička na krásném fleku. Spalo se moc dobře.
V sobotu ráno, když ostaní ještě spali, se Jeňa vypravil napřed kolem studánky U Mísy a skály Kozel spojkovat na Cimburk. Za necelou hodinu dorazil zbytek Expedice a pod heslem: DEJ SI PIVO, ZACHRÁNÍŠ HRAD! jsme ho jali zachraňovat. Na hradě bylo veselo, konal se tu rytířský turnaj, no rádi bychom zůstali ale Volchub na nás čekal. Oběd byl v plánu u rozcestí Na Pile a tak byl čas vyrazit. První vyšlápl Pavel … chvíli po něm Jeňa a ostatní, kterým se zachraňování hradu moc líbilo, později. Cesta vedla krásnými místy Chřibů, kolem Mísy, Kazatelny, Ocásku až pod Holý kopec. Jeňa s Pavlem byli Na Pile první a tam na chvíli pokecali s dalšíma dvěma lidičkama co už tu obědvali. Kluci dorazili za chvilku a do oběda jsme se dali i my. Zajímavé je to, že sem dojel nějaký starší pán na kole s motorkem a začal nám vykládat o historii tohoto místa. V cestě na Buchlov jsme každý sám, jak se cítil, pokračovali přes Holý kopec a hradní kopec až na nádvoří. Tady jsme poseděli a jako každý rok hradní hospodu zavřeli. Nastal čas sejít do údolí, ale tak jako každý rok nám stál v cestě Špalek se svojím nejhnus.. pivem. Neodolali jsme a zase si jedno dali! Přema s Viktorem to vzali přes Barborku a objevili tam něco zajímavého. Ostatní šli normální cestou směr hospodě pod Skalů. Tady jsme se moc nezdrželi, už nevařili. Padl plán zkusit přesun ke Krtkovi, dobrá to byla volba, jídla a pití bylo dosti. Spaní nakonec dopadlo tak, že Jirka s Lálou spali u tety Evy na chatě a ostatní? Ti se vypravili nocí do míst tam, co kluci objevili nahoře u Barborky. Staví se tam nový vyhlídkový altán. Pro čundráka jasná volba. Cestou jsme ztratili Pavla, který místo aby si normálně svítil, tak používal červené světlo. No a co se stalo, zabloudil. V altánu jsme se ubytovali a postupně usnuli, noc byla dost příjemná.
V neděli ráno byl první ptáče Pavel a svým dupáním na dřevěnou podlahu všechny obudil. Kdo mohl posnídal, kdo nemohl, balil se. Přemu napadlo že bychom se mohli projít 6 km na Velehrad a tak krom Viktora, ostatní souhlasili. Viktor šel za klukama k chatě, Jeňa, Pavel a Přema po červené do Velehradu. Ještě jsme se všichni , kromě Viktora, setkali ve Starém Městě na vlakáči, podali si ruce a rozloučili.
Letošní Volchub se opět moc vydařil a Chřiby svojí krásou a tajemností opět nezklamali. Expedice Volchub 2017 je minulostí, Expedice Volchub 2018 budoucností!
Tak zase za rok!!!