Tak opět po roce jsme se sešli v úzkém kruhu, abychom si na chuť a pro radost připravili zabijačkové specialitky a strávili společný víkend v Divokách. Lála s Pavlem zajistili prase a pivo a další nezbytnosti. Všichni pak společně jsme se sešli v pátek večer na ranči v Divokách, kde se prováděli poslední přípravy.
Usadil se kotel, vozilo se dřevo, loupal se česnek a v neposlední řadě se bouralo maso a třídilo se do nádob. Poté jsme společně loupali česnek a sledovali film Občanský průkaz. K tomu jsme popíjeli pivo Bernard až do pozdních nočních hodin. Ráno po sedmé se ihned zatopilo v kamnech a pod kotlem. Kotel nám však pořád nějak nechtěl hořet a kouřil všude jen ne komínem. Asi po hodině jsme přišli na to, že máme kotel špatně osazený a ihned po malé úpravě se nám pod kotlem oheň rozhořel. Museli jsme však vylit vodu a ohřát novou. To už šlo však rychle a tak se brzy dávalo maso do kotle. K masu se přidaly kůže, kotky, koleny, hlavy a zeleniny. K tomu samozřejmě sůl a koření.
Toto se vařilo asi hodinu a půl. Mezitím se popíjelo a dělali další přípravy. V troubě nedalekého domu se peklo maso a na kamnech ve srubu se škvařilo sádlo. Poté se již začalo vytahovat maso z kotle a všichni se pěkně najedli. Přinesly se kroupy a všichni si dali první várku polévky. Dále se začalo maso krájet do tlačenky a třídilo se do jitrnic. Tlačenky se nadávkovali do střívek a dali se ještě povařit do kotle. Pak se také začala ochucovat směs na jitrnice. Ty se neplnili a taktéž se daly vařit do kotle. Vše se poté vytáhlo a nechalo se to chladit na stole, kde jsme to občas otáčeli. Pak se dolila voda do kotle a dělalo se finální dochucení polévky. Uvnitř se nadále neustále škvařilo sádlo a vše se zapíjelo slivovičkou. Byla pohoda a protože se dílo dařilo, tak byla i dobrá nálada. Během všech prací se stihlo i nařezat a seskládat dříví na uzení, takže za čtrnáct dnů bude vše připraveno. Po setmění se ještě mlýnkem mlelo maso na sekanou a pak už se jen sedělo a dohlíželo na škvařené sádlo. Sádlo se postupně odlévalo do sklínek a nechávalo chladit. Za chvíli bylo hotové pečené maso a sekaná. Vše bylo skvělé. Bečka Bernarda nám došla a tak jsme se pustili do lahvových. Jak se sádlo doškvařilo, tak jsme vyrazili do hospody dívat se na tenis. Tam jsme zjistili, že tenis nejde naladit a navíc je tam soukromá akce. Naštěstí nás nevyhodili a naopak nás ještě dobře napojili. Protože jsme však byli již slušně rozjetí, tak jsme toho moc nesnesli a radši rychle odešli. Na srubu jsme ještě chtěli hrát Aktivity, které se z fondu zakoupili, ale nějak už na to nebyla síla. Většina lidí šla spát. Dokonce i Viktor se tentokrát včas zvedl a nemaloval po stěnách jako posledně. Ráno jsme se začali zvedat kolem deváté a nastala nejnepříjemnější práce a tou je úklid. Do jedné hodiny bylo uklizeno a my jsme se konečně rozjeli do svých domovů. Závěrem lze říci, že zabijačka se jako vždy povedla a všichni hodnotili, že snad se podařila ve větší pohodě jako jindy. Produkty jako tlačenka, jitrnice a polévka jsou skvělé a tak už se těšíme za čtrnáct dnů na uzení. To už bude taková naše odměna za tuto namáhavou práci. Děkuji všem členům za obětavou a kvalitní práci.