Jako každý rok touto dobou jsme naplánovali expedici Volchub. Letos padl los na termín 4.-6.května. Počasí dle předpovědi mělo být vrtkavé, ale my jsme věřili a vyplatilo se. Plán cesty zněl z Kamínky na Brdo a přes hřebeny na Buchlov. Vše klaplo. Nakonec jsme si vše ještě upravili. Okolo šesté jsme se všichni sešli na Nádraží v Kroměříži a nasedli do Zdounecké střely. Po dvaceti minutách jsme vysedli ve Zdounkách a hned zamířili na jedno dvojpivo na Atrium. Sedli jsme venku, protože bylo docela hezky a teplo. Moc jsme se neloudali, protože nás čekala ještě dlouhá cesta na Kamínku a tam nás čekal obsluha. Po cestě jsme došli do Divok, kde jsme kolem nefungující hospody vyrazili do kopce přes louky. Již za značné tmy jsme procházely loukama až jsme přišli do lesa. Zde jsme se napojili na asfaltku spojující Bunč a Kamínku a doprava z kopce jsme po chvíli dorazli do hiospůdky. Zde nás již čekali uprchlíci. Po chvíli dorazil i Lála, který se kochal krásnou noční krajinou a tak jsme mohli spokojeně popíjet oblíbené pivo. N Kamínce se zrovna připravovala tabule na svatbu a tak jsme nerušeně seděli u jediného volného stolu v koutku. Okolo jedenácté nás vyhodili a tak jsme sii nechali do kelímku natočit pivo a vyrazili jsme poo cestě na Brdo. Vzhledem k tomu, že dne hodně pršelo a byla tma, tak jsme radši nešli zkratkou. Po asfaltce jsme dorazili až pod Brdo na cestu vedoucí od Bunče a po půlnoci jsme již rozdělávali oheň v altánu pod brdem. Po cestě jsme ještě odlovili jednu kešku, kterou jako jedniný nezachytil Jirka a tak nás již čekal pod altánem. V pohodě jsme si ještě opekly špekáčky a poté jsme již zalehli na krásné široké lavice. Noc byla skvělá. Nepršelo, bylo teplo a ráno nás vítal slunečný den. Rozdělali jsme oheň a posnídali. Špekáček a pivo. Poté jsme již vyrazili směr Buchlov. Přema šel napřed, aby odlovil jednu keš. Bez pomoci Láli a Igora by ji zase neměl. prostěposlední stage byla nadlidské síly. Poté jsme se vydali směr Vlčák. po dvou kilometrech jsme sem došli. Dali jsme si přestávku a Přema se Sluníčkem šli pro vodu. Pak jsme společně šli k pramenu řeky Kyjovky, kde byla k odlovu již připravená keš s názvem Rozvodí. Po rychlém odlovu jsme pokračovali v cestě. Po pár nezajímavých kilometrech jsme dorazili k Buchlovu kameni. Tady jsem dali zastavení s občerstvením. Vyfotili jsme se všichni u kamene a vypili jeden plastváč. Pak jsem se už vydali přes louku směr Buchlov. Za loukou jsme minuli starý statek a zabočili do lesa. Lesem jsme prošli až na asfaltku a po ní jsme sešli nakonec až na hlavní cestu k Buchlovu. Zde už jezdí auta a tak jdeme opatrně při kraji. S velkou žízní a jazykem na vestě spěcháme do kopce ku hradu. Nakonec jsme na hrad přišli velmi časně. Již chvíli po třetí hodině jsme seděli na nádvoří a objednávali jsme piva. tady se k nám připojil Pavel Navrátil. Behěm našeho asi čtyřhodinového sezení na hradě jsme chvílemi odpočívali v trávě pod nádvořím a poté jsme i sledovali jak se zde připravují lidé na oslavu narozenin. Stále více jsme se podivovali kolik lidí známe. byli to většinou Napajedláci a někdy i naši bývalí spolužáci. Okolo osmé jsme se rozloučili a vyrazili konečně dolů do Břestku. V hospodě u Krtka jsme měli domluven stůl na hokej. Vše proběhlo dobře a tak jsme ještě slušně popili u Krtka. Sem za náma dorazil i Viktor, který se jinak neúčastnil. Na závěr jsme se přesunuli k chatě pod Břesteckou skálu. Někdo spal v chatě a někdo u chaty. Ráno jsme si dali kafe a celou expedici jsme ukončili tím, že jsme se rozešli. Někteří odjeli autem a někteří vyrazili do Starého města na vlak. Tradiční jarní malý vandr dopadl jako vždy skvěle a my jsme tak jak doufáme ote
vřeli novou trampskou sezónu Beerplease. Za rok opět na Volchub!