Již každoroční tradicí je letní sportovní víkend pořádaný naším hnutím. Již druhým rokem jsme se rozhodli akci udělat v Napajedlích v prostorách střelnice na Zámoraví. Termín byl stanoven na 27.-29.července. Většina účastníků se sešla již v pátek, aby prostory připravili, postavili stany a naplánovali soutěže. Počasí mělo být slunečné a tak jsme se těšili na skvělé souboje.
Páteční večer se nesl v duchu příprav. Posekala se tráva, postavili stany a samozřejmě se narazila bečka. Jedna z mnoha! Pak se pilo a diskutovalo. Protože zde většina lidí měla malé děti, tak se o němuseli starat a tak se nejvíce pilo až v noci. Naštěstí to nikdo nepřehnal a všichni byli na druhý den v pohodě. Okolo osmé se skoro všichni probudili a začali se chystat na závody. V pátek se ještě menší skupina lidí zastavila v hospůdce u Kohna domluvit soukromou otvíračku v sobotu v jedenáct hodin. Vše bylo domluveno. V sobotu bylo naplánováno běžet hlavní závod až po několika disciplínách, ale jako vždy se nějak nestíhalo a tak byl hlavní závod také tím úvodním. Losem čísel se upravilo pořadí týmů na startu. Protože pěnilo pivo, tak musel být start ještě o pět minut pozdržen. Pak vše klaplo. Na začátku každý tým vypil jedno pivo napůl. Poté se vybíhalo ze střelnice ke kolejím a odtud podél kolejí až do hodpůdky. Tady bylo vše připraveno. Smíšené páry pili jedno pivo napůl a chlapské týmy měli dvě piva. Po sem to ještě šlo. Nejhorší už byl návrat. S pivem a půl v žaludku se běželo skutečně zle. Na závěr se ještě musely týmy dostat do kopce zpět na střelnici a nakonec ještě vypít pivo napůl. Po smrtícím závodu se ukázalo, že nejlepší možný čas je 13minut a 25sekund. Náročnost celého závodu ještě umocnila teplota sobotního dne. V době běhu bylo již ve stínu kolem 30°C. Asi po hodině byly všechny týmy zpět v depu a mohli se tedy připravovat další disciplíny. Jak už to tak tradičně bývá, chvíli nikdo neměl na pivo chuť, ale jak se vydýchali, tak se šlo pivo rychle točit. Poté následovala kličkovaná se svázanou nohou. Nikdo se naštěstí nezranil a tak vše proběhlo dobře. Pořadí na různých postech se přeházelo, ale zatím se nikdo postupovou matematikou nezabýval. Další disciplínou byla střelba ze vzduchovka na půllitr. Zde došlo k těžkému zamíchání v pořadí. Diabolky lítaly jako ve vichřici a tak se někteří závodníci po skončení dost divili. Poté následoval závod s názvem „dovez basu piv“. Jednalo se o klasického slepého pilota. Na kolečkách seděl člověk, který viděl a vezl ho druhý co měl zavázané oči. Zde už se všichni dost bavili. Byly k vidění skvělé výkony a i slabší chvilky některých závodníků. Dále následovala disciplína, která vyžadovala trpělivost a klid. Na provázek se věšely šroubky, které velmi rády padaly. Tady vítězila rozvaha. Jako předposlední se skákalo v pytli ve dvojicích a protože trať byla krátká, tak vše odcípalo. Kromě Jeni, který upadl a Laďa ho v pytli odtáhl do cíle se nikdo nezranil. Poslední soutěž byla klasická. Pití piva na rychlost. Zde se rozdělovaly poslední body a tato soutěž naposledy a to dost důkladně přeházela pořadí. Po skončení si vedoucí týmy oddychly a prohrané týmy probíraly kde byly chyby. Protože se ale už připravovala večerní akce a scházeli na ni další lidé byla euforie z ukončení soutěží zastíněna. V rychlosti se provedl slavnostní ceremoniál s předáním cen a poté se již slavilo. Závěr dnešního dne měl již patřit oslavencům. Jirka a Lála totiž slavili 80 narozeniny. Akce se slušně rozjížděla a po přípravě přáli i členové hnutí Beerplease. Oslavenci dostali salámovou květinu, flašku Williamsky a soudek piva. Oběma přejeme hodně štěstí zdraví a ať se za pět let sejdeme při oslavě té 90. Chlastalo se o život. Jirka roznášel slivovicu a tak lidé postupně odpadali. Lála s Jeňou si ještě vymysleli akci „bazén“ kde běhali nazí v noci do dětského bazénu. Fotografové byli u toho, ale naše stránky nemají punc pornografie a tak zde fotky nemůžeme prezentovat. Nakonec jim někdo schoval oblečení a tak se tam chvíli producírovali… Ale to sem nepatří. Prostě kolem třetí utichli všechny písně i hlasy. Ráno kolem deváté se začalo s úklidem a protože vše probíhalo dobře, tak jsme kolem dvánáctá uklizenou střelnici opustili. Myslím, že můžu říct že byli všichni spokojeni a už teď se těšíme na další ročník. Hlavní bylo, že tajný malý úkol byl splněn! Sláva vítězům a čest všem zúčastněným.
