Jako každý rok i letos jsme se domluvili a sešli jsme na Břestku, abychom ochutnali zabijačkové speciality a prošli se okolo Břestecké skály.
Jako vždy jsme se sešli v pátek podvečer v hospůdce u Krtka. Lála, Viktor, Slunko, Jirka a Igor. Tady jsme řádně popili a poté jsme se krátce po půlnoci přesunuli na Králikovic chatu. Zde jsme si dali ještě pivo a hlavně zabijačkovou polévku. Pak už jsme šli spát. Ráno jsme dojedli zabijačkovou polévku a protože jsme letos nespěchali, tak jsme vyrazili na start až kolem desáté. Tady jsme si dali pivo a většina i tlačenku. Byla vynikající. Poté jsme se zaregistrovali na startu a než jsme vyrazili, přibrali jsme sebou na cestu další dva kolegy. Starostu z Divok a jeho kamaráda. Nebyla velká zima. Snad jen asi -6°C. Přesto jsme se cestou do kopce na Chagane pěkně rozehřáli. Pak jsme prošli tradičně kolem Sekvoje a zkontrolovali jak menší přírustky krásně rostou. Pak už jsme pokračovali tradičně ještě mírně do kopce a pak po hřebeni. Asi po třech kilometrech jsme dorazili k Dubovému dílu. Tady jsme se občerstvili a pokračovali dále po cestě. Po kilometru jsme podle fáborů správně odbočili doleva a začali sestupovat do údolí. Sešli jsme do údolí a podél potoka se vraceli ke hřišti. Minuli jsme Raskenovu chatu, chatu Věru a poté již nedostavěnou hospodu pod skalou. Zde jsme na chvíli rozešli s našimi kolegy z Divok. Vydali se fotit ještě nahoru na Břesteckou skálu. My jsme dorazili ke Krtkovi a šli jsme na pivo. Dali jsme si pivo, dvě, tři atd. poté jsme se kolem páté rozhodli jít na průzkum do vedlejší hospody. Jedná se o kanadský srub a patří firmě co provozuje balónové létání. Tady jsme si dali dobré pivo a později i poslouchali kapelu, která vznikla z členů kapely kalíšek. Nakonec jsme se tu zdrželi až do jedenácti a seděli jsme s kapelou u stolu. Pak jsme se přesunuli ke Krtkovi a opět sedli k pivu. Ikdyž už jsme nebyli všichni. Viktor odjel již odpoledne a nyní se Jirka a Lál rozhodli jít spát. Dali jsme si ještě jedno pivo a šli taky na chatu. Na chatě jsme ještě chvíli pobyli pak šli také spát. V neděli jsme se dostatečně vyspali a poté již jeli domů. Víkend byl opravdu náročný, protože sobotu jsme celou propili. Naštěstí vše dobře dopadlo. Děkujeme tetě Evě za azyl na její chatě a těšíme na další ročník, který si opět nenecháme ujít.
