Tak přišlo jaro. Přesto, že venku zuřila sněhová bouře, my jsme se vydali na jarní návštěvu pivovaru. V poslední době se dost špatně vybírá, protože pivovary v našem okolí jsme již navštívili. Přemýšleli jsme o pivovaru v Pelhřimově, ale volba nakonec padla na pivovar Pardubice. Pivovar Pernštejn. 29.3.2013
Ráno před sedmou jsme někteří sešli v Kroměříži na nádraží. Igor, Lála a Pavel. Těsně před odjezdem vlaku dorazil i Viktor. Protože jsme již věděli, že z Otrokovic již ve vlaku sedí Přema, Svaťa, Aleš a Jirka, zakoupili jsme společnou jízdenku pro osm lidí. 7:20 nám jel vlak z Kroměříže do Hulína. V Hulíně jsme počkali až přijede vlak a Přema nám mávnutím naznačí, kde sedí. První vagón. Protože nás bylo osm, tak jsme zasedli celé kupé. Otevřeli jsme pivko, protože jsme věděli, že jedeme bez přestupů až do Pardubic. Vše probíhalo dobře až do Olomouce. Zde přisedli lidé co si v našem kupé zaplatili místenky a tak jsem se rozhodili do tří kupéček kolem. Žádný problém. Po půlhodině se uvolnilo další kupé a tak jsem se zase sešli. Po půl desáté jsme vystoupili v Pardubicích. Někteří z nás vyrazili ještě ke keškám a pak jsme se přesunuli k pivovar. O půl jedenácté jsme vyrazili na exkurzi. Nejprve nás průvodce zavedl do sklepa, kde dříve skladovali suroviny. Dnes je již dovážejí. Poté jsme se již přesunuli do varny. Všichni jsme byli překvapení její velikostí. Zatím zcela největší varna co jsme kde viděli. Důvodem je to, že varna se dělala v roce 1989 a v té době se počítalo, že výroba piva půjde nahoru. Skutečnost je však opačná. Varna má kapacitu 500 000hl za rok. Skutečná výroba je něco kolem 70 000hl ročně. No snad se v budoucnosti výroba zvýší. Poté jsme prošli další sekce výroby až jsme přišli k ležáckým tankům a to byl hlavní bod dnešního dne. Zde jsme dostali dva asi dvoulitrové korbele a čepovali jsme si z tanku nefiltrovanou dvanáctku při teplotě 2°C. pivo bylo skvělé. Ochutnávali jsme asi půl hodinky a pak jsme se přesunuli ještě do lahvárny a poté do stáčírny sudů. Dozvěděli jsme se, že pivovar se jmenuje Pernštejn proto, že v dobách založení pivovaru vlastnil Pardubice rod Pernštejnů. Takže je to logické. Poté jsme se již rozloučili s naším průvodcem přesunuli se do pivovarské restaurace. Zde jsme měli blokovaný stůl. Ještě, že jsme měli rezervaci. Jinak bychom si v prázdné hospodě nesedli (-: Dali jsme si jídlo a začali s ochutnávkou. Paní hospodská velmi rychle a dobře pochopila o co nám jde a velmi příjemně řídila naši degustaci. Začali jsme desítkou, pak jsme pokračovali jedenáctkou, dvanáctkou, kvasňákem a zakončovali jsme devatenáctistupňovým tmavým Porterem. Vše bylo podle mě fakt dobré, ale nefiltrovaný kvasňák vyhrál. Tak jsme zvesela popíjeli až přišel čas odjezdu. Protože Pavlovi nebylo dobře, rozhodl se odjet již ve čtyři společně s Viktorem. My ostatní jsme jeli až po šesté hodině. Do vlaku jsme si přikoupili lahváče a tak byla dobrá nálada. Vcelku v pohodě jsme v uličce dojeli do Hulína, kde jsme se rozdělili. Krátce po osmé. A tím se zakončilo naše dnešní putování. Jako vždy se ukázalo, že pivo v pivovarské hospůdce chutná vždy dobře. Tady ovšem věřím, že pivo může chutnat dobře i jindy. Jak bude čas a příležitost, jistě provedeme kontrolu u lahvového piva. A kam pojedeme na podzim…..
